Rady pro strojní zasazování kamenů

Použití metody ztraceného vosku

     Při použití metody ztraceného vosku je nutné dodržet některé zásady pro ohřev kamenů, jinak mohou kameny prasknout nebo změnit barvu. Proto doporučujeme vyvarovat se jakýchkoli prudkých změn teploty, protože mohou vyvolat tepelný šok. Je-li třeba chladit, doporučujeme, aby maximální rychlost chlazení nepřekročila 5°C/min. Nejsou-li kameny při ohřevu mechanicky namáhány, nepředstavuje ani teplota 1100°C žádné riziko. Je ale třeba brát v úvahu teplotní odolnost daného druhu barvy kamene, neboť některé odstíny se za zvýšených teplot mění. Teplotní odolnost kamenů z Preciosy je testována při teplotě 600°C po dobu 2 hodin a programem simulujícím teplotní režim metody ztraceného vosku (viz graf 1).

Odolnost vůči teplotnímu rázu  lze měřit různými způsoby. V Preciose užíváme metodu náhlého zchlazení o daný teplotní rozdíl. Výsledkem je esovitá křivka závislosti podílu poškozených kamenů na teplotním rozdílu (rázu). Jedním z charakteristických parametrů této křivky je teplotní rozdíl, při němž dojde k poškození poloviny kamenů. Pro ilustraci závislosti na velikosti kamenů uvádíme typické hodnoty pro dvě velikosti.

Velikost	DT50% [°C]
1,5	165
3	> 220

Typický tvar závislosti podílu kamenů poškozených teplotním šokem na velikosti šoku je uveden v grafu2.

Kromě teplotních šoků je třeba brát v úvahu i možné mechanické poškození vlivem nadměrného tlaku především na hrany kamenů či nárazů tvrdými předměty.

Při pájení kovových částí je třeba se vyvarovat kontaktu kamenů s používanými tavidly za zvýšené teploty, jako je např. borax (tetraboritan sodný, [sodium tetraborate, borax] Na2B4O7×10H2O), neboť způsobují naleptání povrchu kamene (zirkonie se v jejich tavenině rozpouští).